Musíte pracovat s asfaltovými pásy v zimě?
Okolnosti nás někdy donutí realizovat plochou střechu s izolací z asfaltových pásů v zimě. Já raději říkám „za chladu". Dnes již neplatná oborová norma ON 73 3300 „Provádění střech" uváděla v článku 76:
„Asfaltové hmoty a výrobky, u nichž tyto tvoří základní materiál, se zpracovávají jen za suchého počasí a teploty + 5 °C, pokud nejsou provedena opatření, která zabezpečí ekvivalentní podmínky..."
Podobnou podmínku pro provádění střech z asfaltových pásů uvádějí i některé zahraniční předpisy.
Citovaná oborová norma byla schválena v roce 1975, tedy v době, kdy některé zahraniční firmy začínaly vyrábět první natavitelné pásy z elastomerového asfaltu (SBS) jako převratnou novinku. Technické parametry dnes vyráběných kvalitních natavitelných pásů z modifikovaného asfaltu nám umožňují je v nezbytném případě zpracovávat (pokládat) pod uvedenou hraniční teplotou +5 °C.
Je snad již známo, že ohebnost (stálost za studena) mají mít asfaltové pásy:
z oxidovaného asfaltu 0 °C
z plastomerového asfaltu (modifikované APP) -15 °C
z elastomerového asfaltu (modifikované SBS) -25 °C
Velmi kvalitní natavitelné pásy z elastomerového asfaltu mají ohebnost dokonce až -35 °C.
Z těchto údajů je zřejmé, že s kvalitními modifikovanými pásy lze při dodržení nezbytných opatření pracovat i při teplotách pod +5 °C. Zejména pásy z elastomerového asfaltu mají příznivější, a tudíž i bezpečnější parametry při práci za chladu. Je však nutné si uvědomit, že dokončit realizaci ploché střechy za každou cenu i v nepříznivém počasí (za mrazu, mlhy, mrholení, větru, výskytu jinovatky na podkladu) bez nezbytného technického zajištění a výběru vhodných materiálů je vždy velmi riskantní jak pro realizační firmu, tak pro zákazníka.
Osobně se však domnívám, že hraniční teplota pro provádění střešního pláště v technologii modifikovaných asfaltových pásů by měla být do -5 °C při dodržení níže uvedených podmínek. Při ještě nižší teplotě již může docházet k fyziologickým potížím pracovníků na stavbě a tím k ohrožení spolehlivosti realizace střešního pláště. Kromě nízké teploty však často sehrává negativní roli i vítr, jehož působení může znamenat i při daleko příznivější teplotě než uvedených -5 °C výrazné zpomalení prací, vyšší spotřebu propanbutanu a větší riziko nedokonalého natavení pásů.
Pro práci v nepříznivých podmínkách (za chladu) by se měly vždy používat jen takové výrobky, které lze spolehlivě natavit na podklad: kvalitní modifikované pásy především z elastomerového asfaltu (SBS) s malým obsahem minerálních plniv a s tloušťkou min. 4 mm. U tenčích pásů by mohlo docházet z titulu jejich přehřívání plamenem hořáku k poškození jejich nosné vložky (zejména u pásů s polyesterovou nosnou vložkou). Ostatně nová ČSN 73 0606:2000 „Hydroizolace staveb-Povlakové hydroizolace-Základní ustanovení" říká, že natavitelný asfaltový pás má mít minimální tloušťku 4 mm.
Pokud se jedná o samolepicí asfaltové pásy, je obvykle hraniční teplotou jejich spolehlivé lepivosti +10 °C. Při nižších teplotách je zpravidla jejich pokládka již problematická.
Velmi časté závady způsobené pokládáním asfaltových pásů za chladu:
Projevují se trhlinkami v položeném asfaltovém pásu. Tyto trhlinky, které vznikají již při pouhém rozbalení podchlazeného asfaltového pásu, zasahují nezřídka až k jeho nosné vložce, takže následným působením vody a mrazu dochází velmi rychle k trvalému poškození nejen tohoto asfaltového pásu, ale časem i celého souvrství vodotěsné izolace.
Pásy nejsou k podkladu i navzájem mezi sebou dokonale plnoplošně nataveny. Setkáváme se dokonce s tím, že separační PE nebo PP fólie na povrchu asfaltového pásu nejsou v důsledku relativně nízké teploty plamene hořáku při natavování (například působením větru v zimě) velmi často vůbec plamenem hořáku spáleny. Potom dochází k odseparování jednotlivých asfaltových pásů mezi sebou, takže vznikají puchýře ve střešním plášti ze zabudované nebo zateklé vlhkosti, případně z vlhkosti, která se do tohoto prostoru dostává difuzí.
Často dochází k natavování asfaltových pásů na vlhký podklad s jinovatkou nebo za mrholení, takže opět nedojde k plnoplošnému natavení asfaltových pásů. Navíc se do souvrství vodotěsné izolace zabuduje vlhkost, která v létě opět vytváří nám známé puchýře ve vodotěsné izolaci.
NUTNOST PRÁCE ZA CHLADU – DŮSLEDKY A OPATŘENÍ
1. Zcela nezbytnou podmínkou pro provedení střechy v obtížných klimatických podmínkách je dobrá organizace práce, odpovídající technické a odborné zázemí a realizace prací kvalitními pracovníky s odborným vedením a dozorem. Ne každá realizační firma je však schopna zajistit tyto podmínky, a tudíž i dobrý výsledek díla.
2. Již při návrhu celého souvrství střešního pláště se musí přihlédnout k předpokládanému termínu realizace v nepříznivém období roku. Znamená to zpravidla vyloučení tzv. mokrých procesů a použití vhodných výrobků a technologií. Jako vhodné řešení se u nových střech ukazuje například použití nosného trapézového plechu spolu s vhodnou parozábranou a s tepelnou izolací z minerálních vláken, mechanicky kotvenou přes první volně položený hydroizolační pás z elastomerového asfaltu (SBS) s polyesterovou nosnou vložkou, svařený jen v místech podélných přesahů. Vrchní pás opět z elastomerového asfaltu s posypem z drcené břidlice se potom plnoplošně nataví.
3. Důsledkem práce v nepříznivých obdobích roku jsou i nezbytná opatření při skladování asfaltových pásů (viz níže), mnohem vyšší spotřeba propanbutanu při vysoušení podkladu a při natavování pásů a značně větší pracnost při realizaci. Znamená to zapracovat tyto skutečnosti do vyšší ceny.
4. Je však také nutné zohlednit při stanovení termínu realizace faktor nejistoty přírodních podmínek. Čím větší je plocha střechy, tím větší je riziko prodloužení termínu realizace vyvolané nepříznivými přírodními podmínkami.
5. Jako penetrační asfaltový nátěr na silikátové (betonové) podklady se zdá být nejlepší modifikovaný asfaltový lak penetrační ALP-M s adhezní přísadou, která zajišťuje jeho přilnavost i k zavlhlým podkladům (tento penetrační nátěr je modifikován kaučukem SBS, a proto se dá používat jako penetrační nátěr pro pokládku pásů z oxidovaného asfaltu nebo pásů z elastomerového asfaltu). Tento výrobek vyrábí PARAMO, a. s.
6. Samozřejmostí však je také použití velmi kvalitních modifikovaných asfaltových natavitelných pásů tl. 4 mm s kvalitními a pevnými nosnými vložkami (z polyesteru) nebo se spřaženými nosnými vložkami. Doporučuji předem konzultovat s výrobcem vhodnost použití jeho výrobků pro realizaci v chladném období roku.
7. V této souvislosti zdůrazňuji, že jen s kvalitními klasickými natavitelnými pásy (z oxidovaného asfaltu s nízkým obsahem minerálního plniva) lze pracovat při teplotách ještě v rozsahu +5 °C až +10 °C.
8. Pokud se v nezbytném případě použijí natavitelné pásy z oxidovaného asfaltu (zejména v období s teplotami nad +5 °C) a na jejich povrchu se po rozvinutí a natavení objeví trhlinky, je nutné okamžitě natavit další pás z elastomerového asfaltu (SBS). Jinak hrozí nebezpečí, že vlhkost vnikne trhlinkami do pásu, takže v budoucnosti dojde k poškození celé vodotěsné izolace.
9. Střešní plochy určené k natavení asfaltových pásů musí být zakryty plachtami, aby se zabránilo tvoření rosy nebo námrazy na podkladu.
10. Asfaltové pásy musí být uskladněny v temperovaných krytých skladech a na místo zpracování se musí dopravit až těsně před zpracováním. Je nutno si uvědomit, že ani při teplotách nad +5 °C ve dne nelze vyloučit noční mrazy.
11. Tvoří-li podklad pro parozábranu z asfaltového pásu klasický trapézový plech, je vhodné zahřát plamenem hořáku povrch trapézového plechu bezprostředně před natavením tohoto asfaltového pásu. Tím se vytvoří předpoklad pro kvalitní natavení pásu a zároveň se odstraní případná vrstvička kondenzátu z povrchu plechu.
12. Někteří výrobci doporučují ihned po položení spodního „černého" asfaltového pásu preventivně ožehnout plamenem hořáku separační fólii nakašírovanou na vrchním povrchu tohoto pásu, pokud nebude neprodleně následovat natavení vrchního hydroizolačního pásu. Vlivem UV záření, které působí na obnažený povrch pásu, totiž tato fólie ztvrdne, oddělí se od asfaltu a může pod ní docházet ke kondenzaci vlhkosti. Voda nebo led potom znemožní další postup prací.
13. Pokud je však z nějakých důvodů nutné dokončit kompletní souvrství střešního pláště „za chladu“, doporučuje se pokládka vrchního hydroizolačního pásu bezprostředně po pokládce spodního hydroizolačního pásu nebo kompletizovaného tepelně izolačního dílce.
14. Vrchní pás z elastomerového asfaltu však doporučuji natavit z hlediska dlouhodobé spolehlivosti až v příznivějším období, pokud to není nutná okamžitá realizace – viz bod 8.
Takto bude vypadat oxidovaný asfaltový pás s hliníkovou vložkou při práci za teplot kolem 0°C nebo pod ní. To se opravdu nevyplatí.
Pro práci v zimě nabízíme kvalitní modifikované pásy PASCAL.
„Asfaltové hmoty a výrobky, u nichž tyto tvoří základní materiál, se zpracovávají jen za suchého počasí a teploty + 5 °C, pokud nejsou provedena opatření, která zabezpečí ekvivalentní podmínky..."
Podobnou podmínku pro provádění střech z asfaltových pásů uvádějí i některé zahraniční předpisy.
Citovaná oborová norma byla schválena v roce 1975, tedy v době, kdy některé zahraniční firmy začínaly vyrábět první natavitelné pásy z elastomerového asfaltu (SBS) jako převratnou novinku. Technické parametry dnes vyráběných kvalitních natavitelných pásů z modifikovaného asfaltu nám umožňují je v nezbytném případě zpracovávat (pokládat) pod uvedenou hraniční teplotou +5 °C.
Je snad již známo, že ohebnost (stálost za studena) mají mít asfaltové pásy:
z oxidovaného asfaltu 0 °C
z plastomerového asfaltu (modifikované APP) -15 °C
z elastomerového asfaltu (modifikované SBS) -25 °C
Velmi kvalitní natavitelné pásy z elastomerového asfaltu mají ohebnost dokonce až -35 °C.
Z těchto údajů je zřejmé, že s kvalitními modifikovanými pásy lze při dodržení nezbytných opatření pracovat i při teplotách pod +5 °C. Zejména pásy z elastomerového asfaltu mají příznivější, a tudíž i bezpečnější parametry při práci za chladu. Je však nutné si uvědomit, že dokončit realizaci ploché střechy za každou cenu i v nepříznivém počasí (za mrazu, mlhy, mrholení, větru, výskytu jinovatky na podkladu) bez nezbytného technického zajištění a výběru vhodných materiálů je vždy velmi riskantní jak pro realizační firmu, tak pro zákazníka.
Osobně se však domnívám, že hraniční teplota pro provádění střešního pláště v technologii modifikovaných asfaltových pásů by měla být do -5 °C při dodržení níže uvedených podmínek. Při ještě nižší teplotě již může docházet k fyziologickým potížím pracovníků na stavbě a tím k ohrožení spolehlivosti realizace střešního pláště. Kromě nízké teploty však často sehrává negativní roli i vítr, jehož působení může znamenat i při daleko příznivější teplotě než uvedených -5 °C výrazné zpomalení prací, vyšší spotřebu propanbutanu a větší riziko nedokonalého natavení pásů.
Pro práci v nepříznivých podmínkách (za chladu) by se měly vždy používat jen takové výrobky, které lze spolehlivě natavit na podklad: kvalitní modifikované pásy především z elastomerového asfaltu (SBS) s malým obsahem minerálních plniv a s tloušťkou min. 4 mm. U tenčích pásů by mohlo docházet z titulu jejich přehřívání plamenem hořáku k poškození jejich nosné vložky (zejména u pásů s polyesterovou nosnou vložkou). Ostatně nová ČSN 73 0606:2000 „Hydroizolace staveb-Povlakové hydroizolace-Základní ustanovení" říká, že natavitelný asfaltový pás má mít minimální tloušťku 4 mm.
Pokud se jedná o samolepicí asfaltové pásy, je obvykle hraniční teplotou jejich spolehlivé lepivosti +10 °C. Při nižších teplotách je zpravidla jejich pokládka již problematická.
Velmi časté závady způsobené pokládáním asfaltových pásů za chladu:
Projevují se trhlinkami v položeném asfaltovém pásu. Tyto trhlinky, které vznikají již při pouhém rozbalení podchlazeného asfaltového pásu, zasahují nezřídka až k jeho nosné vložce, takže následným působením vody a mrazu dochází velmi rychle k trvalému poškození nejen tohoto asfaltového pásu, ale časem i celého souvrství vodotěsné izolace.
Pásy nejsou k podkladu i navzájem mezi sebou dokonale plnoplošně nataveny. Setkáváme se dokonce s tím, že separační PE nebo PP fólie na povrchu asfaltového pásu nejsou v důsledku relativně nízké teploty plamene hořáku při natavování (například působením větru v zimě) velmi často vůbec plamenem hořáku spáleny. Potom dochází k odseparování jednotlivých asfaltových pásů mezi sebou, takže vznikají puchýře ve střešním plášti ze zabudované nebo zateklé vlhkosti, případně z vlhkosti, která se do tohoto prostoru dostává difuzí.
Často dochází k natavování asfaltových pásů na vlhký podklad s jinovatkou nebo za mrholení, takže opět nedojde k plnoplošnému natavení asfaltových pásů. Navíc se do souvrství vodotěsné izolace zabuduje vlhkost, která v létě opět vytváří nám známé puchýře ve vodotěsné izolaci.
NUTNOST PRÁCE ZA CHLADU – DŮSLEDKY A OPATŘENÍ
1. Zcela nezbytnou podmínkou pro provedení střechy v obtížných klimatických podmínkách je dobrá organizace práce, odpovídající technické a odborné zázemí a realizace prací kvalitními pracovníky s odborným vedením a dozorem. Ne každá realizační firma je však schopna zajistit tyto podmínky, a tudíž i dobrý výsledek díla.
2. Již při návrhu celého souvrství střešního pláště se musí přihlédnout k předpokládanému termínu realizace v nepříznivém období roku. Znamená to zpravidla vyloučení tzv. mokrých procesů a použití vhodných výrobků a technologií. Jako vhodné řešení se u nových střech ukazuje například použití nosného trapézového plechu spolu s vhodnou parozábranou a s tepelnou izolací z minerálních vláken, mechanicky kotvenou přes první volně položený hydroizolační pás z elastomerového asfaltu (SBS) s polyesterovou nosnou vložkou, svařený jen v místech podélných přesahů. Vrchní pás opět z elastomerového asfaltu s posypem z drcené břidlice se potom plnoplošně nataví.
3. Důsledkem práce v nepříznivých obdobích roku jsou i nezbytná opatření při skladování asfaltových pásů (viz níže), mnohem vyšší spotřeba propanbutanu při vysoušení podkladu a při natavování pásů a značně větší pracnost při realizaci. Znamená to zapracovat tyto skutečnosti do vyšší ceny.
4. Je však také nutné zohlednit při stanovení termínu realizace faktor nejistoty přírodních podmínek. Čím větší je plocha střechy, tím větší je riziko prodloužení termínu realizace vyvolané nepříznivými přírodními podmínkami.
5. Jako penetrační asfaltový nátěr na silikátové (betonové) podklady se zdá být nejlepší modifikovaný asfaltový lak penetrační ALP-M s adhezní přísadou, která zajišťuje jeho přilnavost i k zavlhlým podkladům (tento penetrační nátěr je modifikován kaučukem SBS, a proto se dá používat jako penetrační nátěr pro pokládku pásů z oxidovaného asfaltu nebo pásů z elastomerového asfaltu). Tento výrobek vyrábí PARAMO, a. s.
6. Samozřejmostí však je také použití velmi kvalitních modifikovaných asfaltových natavitelných pásů tl. 4 mm s kvalitními a pevnými nosnými vložkami (z polyesteru) nebo se spřaženými nosnými vložkami. Doporučuji předem konzultovat s výrobcem vhodnost použití jeho výrobků pro realizaci v chladném období roku.
7. V této souvislosti zdůrazňuji, že jen s kvalitními klasickými natavitelnými pásy (z oxidovaného asfaltu s nízkým obsahem minerálního plniva) lze pracovat při teplotách ještě v rozsahu +5 °C až +10 °C.
8. Pokud se v nezbytném případě použijí natavitelné pásy z oxidovaného asfaltu (zejména v období s teplotami nad +5 °C) a na jejich povrchu se po rozvinutí a natavení objeví trhlinky, je nutné okamžitě natavit další pás z elastomerového asfaltu (SBS). Jinak hrozí nebezpečí, že vlhkost vnikne trhlinkami do pásu, takže v budoucnosti dojde k poškození celé vodotěsné izolace.
9. Střešní plochy určené k natavení asfaltových pásů musí být zakryty plachtami, aby se zabránilo tvoření rosy nebo námrazy na podkladu.
10. Asfaltové pásy musí být uskladněny v temperovaných krytých skladech a na místo zpracování se musí dopravit až těsně před zpracováním. Je nutno si uvědomit, že ani při teplotách nad +5 °C ve dne nelze vyloučit noční mrazy.
11. Tvoří-li podklad pro parozábranu z asfaltového pásu klasický trapézový plech, je vhodné zahřát plamenem hořáku povrch trapézového plechu bezprostředně před natavením tohoto asfaltového pásu. Tím se vytvoří předpoklad pro kvalitní natavení pásu a zároveň se odstraní případná vrstvička kondenzátu z povrchu plechu.
12. Někteří výrobci doporučují ihned po položení spodního „černého" asfaltového pásu preventivně ožehnout plamenem hořáku separační fólii nakašírovanou na vrchním povrchu tohoto pásu, pokud nebude neprodleně následovat natavení vrchního hydroizolačního pásu. Vlivem UV záření, které působí na obnažený povrch pásu, totiž tato fólie ztvrdne, oddělí se od asfaltu a může pod ní docházet ke kondenzaci vlhkosti. Voda nebo led potom znemožní další postup prací.
13. Pokud je však z nějakých důvodů nutné dokončit kompletní souvrství střešního pláště „za chladu“, doporučuje se pokládka vrchního hydroizolačního pásu bezprostředně po pokládce spodního hydroizolačního pásu nebo kompletizovaného tepelně izolačního dílce.
14. Vrchní pás z elastomerového asfaltu však doporučuji natavit z hlediska dlouhodobé spolehlivosti až v příznivějším období, pokud to není nutná okamžitá realizace – viz bod 8.
Takto bude vypadat oxidovaný asfaltový pás s hliníkovou vložkou při práci za teplot kolem 0°C nebo pod ní. To se opravdu nevyplatí.
Pro práci v zimě nabízíme kvalitní modifikované pásy PASCAL.